Pokud na všechny otázky jste řekli ANO, tak zkuste napsat svojí vlastní knížku. Prostě si sedněte na klidné místo a začněte psát. Začněte popisem hlavního příběhu, načrtněte si postavy, jejich vztahy a osudy, vedlejší dějové linie a odbočky, které čtenáře zmatou. Poradím vám, aby jste si udělali osnovu příběhu (1. uvedení [seznámení s dějem a jeho otevření], 2. zápletka [napětí], 3. vyvrcholení, 4. rozuzlení [uzavření děje, poučení, dojmy]) a možná i do pěti fází (I. expozice [úvodní situace, seznámení s postavami a prostředím], II. kolize [zápletka – určitý problém nebo konflikt, který se stupňuje], III. krize [vyvrcholení konfliktu], IV. peripetie [zvraty, komplikace, obraty ve vyprávění vedoucí k poslední fázi vyprávění], V. rozuzlení a řešení situace).

Už můžete začít psát, ale pokud vám dojdou slova, nezoufejte. Dejte si na chvíli pohov a vaše múza se vám vrátí. Váš příběh se stane vaší součástí. Budou se vám v hlavě odehrávat všelijaké bitvy i milostné zápletky. Mějte na paměti, že s psaním nesmíte polevit, i když přijdou dny, ve kterých vás nic nenapadne a budete to chtít ukončit. Říká se tomu spisovatelský blok. Budete příběh do nekonečna přepisovat a piplat se s ním. Nakonec ale přijde závěr, a vy budete rádi, že jste to všechno dobře zvládli i přes všechny zkoušky.

Jak na spisovatelský blok

Vymezte si čas na psaní. Pomůže vám i stanovení limitu napsaných slov za den. Klidně pište i hlouposti, které druhý den smažete. Věřte, že i to opravdu pomůže. Nebuďte na sebe tak tvrdí. Pište, co vás napadne a až bude vše hotovo, tak to můžete zkritizovat. Je dobré to brát jako práci. Napíšete toho tak víc nežli byste to brali jako umění. Když nevíte, co psát, dopřejte si klid. Například si přečtěte knihu. Zkuste psát každý den. Pokud to sami nezvládáte, poproste někoho ať vás hlídá. Může vám pomoci i psací cvičení. Po chvíli vás možná něco napadne. Uvědomte si proč jste s psaním začali. Proč tedy? Protože vás to přece baví, tak si nedělejte zbytečný odpor.